Nejvýznamnější tepelská památka je premonstrátský klášter, který se nachází jižně od centra města. Založen byl v roce 1193. Hned z počátku umožnil osídlení původně velmi řídce obydlené oblasti a po staletí pak byl duchovním, kulturním, vědeckým, ale také hospodářským centrem celého kraje.

Klenotem je klášterní kostel Zvěstování Páně, postavený v letech 1193–1232, zbytek areálu získal dnešní podobu v době baroka.

Městská památková zóna

Kulturně významné jádro města bylo díky zachování typického středověkého půdorysu s původními archaickými měšťanskými domy prohlášeno v roce 1992 městskou památkovou zónou. Dominantou historického centra je především barokní kostel sv. Jiljí. Poblíž památkové zóny se pak nachází významný premonstrátský klášter z 12. století.

Historicky cenné domy

Stará radnice 

Historicky cenná stavba. Jedná se o jednopatrovou barokní budovu s mansardovou střechou dokončenou z roku 1698. Střecha je zakončena zvoničkou, ve které visel záchranný zvon.

Škola

Nejstarší budova ve městě, původně latinská škola, postavená v letech 1572-1574. Dnes radnice. Jedná se o renesanční budovu s mansardovou střechou. Nad vchodem na severní straně je deska s latinskými verši, které připomínají založení školy opatem Janem Myšínem (Mäuskönigem) a chronogram z roku 1574. Na západní stěně je znak kláštera s iniciálami opata Karla Kašpara Reitenbergera, za něhož byla v roce 1819 dokončena obnova budovy. V letech 2000-01 byla fasáda obnovena.

Další budovy

Historicky cenné domy v parku za kostelem, budova děkanského farního úřadu (čp. 7) - barokní jednopatrová budova původně z roku 1689, první patro poškozené požárem roku 1794 bylo začátkem 19. století přestavěno. Domy čp. 4 a 5 - původně cejchovní úřad a pošta, obnoveno do původního stavu, dnes penzion.

Další významné měšťanské domy, přestavované po požáru města z roku 1794 - čp. 61 a 62, čp. 142 a 146 na Masarykově náměstí a v ulici Fučíkova dům čp. 157 s obnovenou barokní fasádou, domy se zajímavými architektonickými prvky - dům čp. 260 (Fučíkova ulice) má kovová tepaná vrata s erby a v oblouku barokního portálu se dochovalo domovní znamení květiny; dům čp. 268 (Fučíkova ulice) má cenný barokní portál, v jehož oblouku je vytesaný erb s letopočtem 1703.

Církevní památky 

Kostel sv. Jiljí 

Existence prvního kostela ve městě je datována k roku 1272, kdy zde byl kostel zřejmě románského původu, přestavěný v letech 1667-94. Šlo o bezvěžovou stavbu. Současný kostel byl postaven v letech 1762-65 tepelským stavitelem V. Hausmannem v pozdně barokním slohu. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s věží v západním průčelí. V letech 1808-38 byly zároveň s opravami po požáru přistavěny ambity, v letech 1850-53 kostel opravil loketský stavitel J. Scherbaum, který také dokončil věž. Výzdoba interiéru pochází z konce 18. a 1. poloviny 19. století. Hlavní oltář je z roku 1724 a byl sem převezen roku 1785 ze zrušeného kláštera v Chotěšově. Nejcennější jsou fresky ze života sv. Jiljí od Eliáše Dollhopfa z roku 1765.

Špitální kostel Největší Trojice

Osmiboká centrální budova se dvěma řadami oken s jehlancovou střechou a sloupkovou lucernou byla postavena na místě špitálního kostela v letech 1692-99 Kryštofem Dienzenhoferem. Původní barokní zařízení z roku 1722 se nedochovalo. Kaple byla opravována v roce 1929, poslední opravy proběhly na začátku 90. let 20. století. Dnes kaple slouží jak obřadní síň města a jako víceúčelový sál pro kulturní akce.

Kaple sv. Kříže 

Kaple sv. Kříže, Bolestné Matky Boží a apoštola Ondřeje, postavena v letech 1768-69 podle staršího návrhu K.I. Dienzenhofera. Nachází se v jihovýchodní části města na kopci zvaném Spielberg, 900m z náměstí. Sloužila jako modlitebna pravoslavné církve. Zařízení odstraněno.

Další drobné památky 

Sloup Nejsvětější Trojice, patří k nejcennějším památkám města. Je dílem žlutické sochařské dílny Oswalda Jana Wendy a tepelského stavitele Wolfganga Braunbocka z roku 1721. Vysoký jehlan sloupu uzavírá sousoší Nejsvětější Trojice a Pannou Marií.

Klasicistní kamenná kašna ze začátku 19. století se nachází na hlavním náměstí v obci Teplá a tvoří tak výrazný architektonický prvek v místě hlavního komunikačního uzlu. Ústředním motivem je kamenná váza umístěná na hranolovém podstavci uvnitř kašny.

Vrcholně barokní kamenná socha Panny Marie Immaculaty v životní velikosti z poloviny 18. století. Druhotně umístěná.

Smírčí kříž, nachází se v zahradě školy v prostoru nárožní ulice. Dochoval se jako jediný ze šesti smírčních křížů, připomínajících popravu rebelů v roce 1525. Stanoviště kříže je zřejmě původní. Na lícní straně je cca hluboký reliéf řeckého kříže s vyrytým znamením stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nerozeznatelné znamení.

Renesanční kamenná boží muka ze druhé poloviny 16. století. Kaplice na poměrně mohutné profilované římse je zdobena reliéfními výjevy mučení, ukřižování a vzkříšení Krista.

zdroj: https://www.tepla.cz/tepla-2/infocentrum/podrobna-historie-mesta/pamatky-mesta/

Premonstrátský klášter 

Premonstrátský klášter je jeden z nejvýznamnějších klášterů na našem území. Založil ho blahoslavený Hroznata roku 1193. Současná podoba kláštera je velice zdařilou barokní přestavbou z přelomu 17. a 18. století architekta Kryštofa Dientzenhofera.

Kostel Zvěstování Páně

Nejstarší a nejcennější památkou kláštera je zcela mimořádná románská trojlodní bazilika Zvěstování Panny Marie s dvouvěžím v západním průčelí. Slavnostně byla vysvěcena roku 1232, kdy byl přítomen i český král Václav I.

Areál kláštera premonstrátů představuje veliké množství rozličných budov, hospodářských objektů a prvků – kostel Zvěstování Panny Marie, konvent, prelatura, knihovna, muzeum, špýchar, správní budovy, budovy lesního úřadu, lékárna, stodola, zahradní domek, skleník, kůlna, kočárovna, stáj, hospoda, vážní domek, dále pak sochařská výzdoba, ohrazení a park s rybníkem. Hospodářské objekty vznikaly postupně až do 19. století. Poslední velkou novobarokní dostavbou kláštera byla knihovna, muzeum a razantně byl rozšířen a upraven park.

Dva prohlídkové okruhy kláštera, 1. okruh knihovna s průvodcem zahrnuje knihovnu a výstavu exponátů ze sbírek klášterního muzea. Budete si moci prohlédnout malý a velký muzejní sál, obrazárnu, jejíž součástí je i kompletní sbírka portrétů všech opatů, kteří vedli klášter od 12. až do 20. století a odkud je možný i pohled do knihovny z úrovně druhé galerie. Uvidíte také pracovnu knihovníka s původním vybavením ze začátku 20. století, čítárnu a hlavní sál klášterní knihovny. 2. okruh prelatura s průvodcem zahrnuje část barokního křídla kláštera – prelatury a konventu. Budete si moci prohlédnout původní správní a obytné budovy kláštera, jejichž část byla v posledních letech rekonstruována. Uvidíte společenské sály i prostory původní klausury (části kláštera, kterou dříve obývali řeholníci). Tato prohlídková trasa je proměnlivá, s ohledem na kulturní a společenské akce, které se v prostorách prelatury a konventu konají.

zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?h=Tepl%C3%A1&chranenoTed=1&hlObj=1&fulltext